pátek 3. ledna 2014

German Pz.Sfl.IVa Dicker Max 1/72 Trumpeter

Pz.Sfl.IVa Dicker Max
Měřítko 1:72
Výrobce: Trumpeter
 
Na počátku druhé světové války byl v německu  zahájen vývojový program, jehož cílem bylo dát německé armádě těžké samohybné dělo schopné ničit odolnější pěchotní objekty a těžkou tankovou techniku nepřítele. Jedním z produktů tohoto programu bylo samohybné dělo 10,5cm K 18 auf Panzer Selbstfahrlafette IV továrny Krupp. Samohybné dělo využívalo upravený podvozek středního tanku PzKpfw IV na kterém byla mohutná, z vrchu otevřená nástavba v jejíž přední časti konstruktéři umístili kanón K18 ráže 105 mm. V roce 1941 jsou vyrobeny dva prototypy, které armáda zařazuje do Pz. Jg . Abt. 521, určeného k podpoře 3.pancéřové divize při útoku na Sovětský Svaz.
První z dvojice samohybných děl, které dostávají od posádek název Dicker Max, je hned v prvních měsících války zničen výbuchem střeliva. Druhý Max, který dosáhl mnohá vítězství nad sovětskou obrněnou technikou je stažen zpět do německa na podzim 1941. Další osudy obou prototypů jsou nejasné, podle některých badatelů se dočkal stažení zpět do německa i vrak zničeného Maxe. Zde byl údajně využíván jako výcviková pomůcka. Druhý, nepoškozený Max se prý vrátil zpět na východní frontu, kde bojoval po boku stihačů tanků sturer Emil až do jejich konce u Stalingradu.
 
Když před několika lety Trumpeter přišel se stavebnicí stíhače tanku Sturer Emil, udělal tím mnoha příznivcům stavebnic německé techniky radost. Bojové vozidlo vyrobené pouze ve dvou kusech se v té době do výrobního programu většiny výrobců malé bojovky moc často nedostávalo. Není tomu tak dlouho, co  stejný výrobce obohatil modelářský trh stavebnicí samohybného děla Dicker Max, které bylo produktem stejného vývojového programu a mělo podobné osudy jako jeho větší spolubojovník Sturer Emil. Stavebnice je uložena ve dvoudílné krabičce jejíž čelní stranu hyzdí fotografie postaveného modelu, nasvíceného záludně  tak, aby kupující neviděl hlavní vadu stavebnice, chybějící vrchní část bojového prostoru radisty.
Uvnitř krabice nalezneme tři plastové rámečky, samostatně přiloženou spodní a horní část korby, nástavbu a pásy vyrobené společně s některými koly podvozku ve stylu wargame.
Vše odstříknuto ze světle šedého plastu. Jedinou vadou, které jsem si všiml při prohlídce dílů je nepatrný otřep a hůře viditelná stopa po dělící rovině, tyto vady jsou asi nejvíce patrné na dílech podvozku. Dále krabička obsahuje osmistránkový podrobný návod a malý obtiskový aršík. Stavba  modelu je celkem bezproblémová, stavebnice má na slušné úrovní zpracovaný interiér bojového prostoru obsluhy kanónu.Nepříjemná je, ale mezera, která mi při stavbě vznikla ve spoji přední části nástavby s korbou. Nešťastně je také zvolena technologie pro výrobu hlavně kanónu, tu výrobce zhotovil ze dvou dílů, takže zde evidentně bude problém s nevhodně umístěním spojem. Doufejme, že tento problém v brzké době vyřeší nějaký výrobce kovových hlavní. Asi největší vadou stavebnice je absence vrchní části bojového prostoru radisty. Proč tomu tak je netuším, jestliže  se rozhodnete tento díl vyrobit z plastových destiček, pomůže vám výkres na poslední straně návodu, zde tato chybějící partie zakreslená je. Příliš se mi nezamlouvají ani naznačené sváry spojů nástavby. Ty mi v porovnání s fotografiemi skutečného Dicker Maxe připadají dost přehnané. Moc pěkně nevypadá ani tažné lano a nářadí, které jsou jak je u tohoto výrobce zvykem, součástí blatníků a nástavby. Asi poslední vadou této stavebnice, které jsem si všiml je špatný tvar mantlu kanónu. Obtiskový aršík  obsahuje pouze označení která měla samohybná děla na počátku operace barbarosa, což je celkem škoda, protože osádka druhého úspěšnějšího Maxe jeho vzhled časem zpestřila o  vyznačená vítězství nad nepřátelskou bojovou technikou, která byla na konci hlavně kanónu. Jestliže bych měl stavebnici ohodnotit bodově, zcela jistě bych výrobci dal bod za zvolenou předlohu, slušně provedený interiér bojového prostoru obsluhy kanónu. Některé vnější partie stavebnice jsou ale výrobcem odfláknuty a když si vzpomenu na podobné nedostatky stavebnice těžkého tanku Char B1, tak si říkám, jestli si firma Trumpeter ze svých zákazníku v posledních letech nedělá srandu.  
 
 





Žádné komentáře:

Okomentovat